Skutečně svobodní budeme teprve tehdy,
až se přestaneme vzájemně cíleně oblbovat.

Vítejte na mých stránkách, říkají mi Firda. Tyto stránky jsem začal psát, abych si srovnal jisté informace a myšlenky o fungování společnosti a také se o ně s někým mohl podělit či je prostě nevypisovat stále znovu :D

Nakonec jsem však dospěl k názoru, že již existuje mnoho spolků, kteří se problematikou zabývají mnohem intenzivněji, a že se tudíž o budoucnost nemusím tolik obávat.

A tak jsem se opět vrátil k sobě, práci sama na sobě, k mému reálnému okolí a lidem v něm ;)

Původní obsah z 24.01. 2012 následuje:

Stop diskriminaci, chudobě a otroctví

Současný stav věcí je zcela neudržitelný. Nejen že diskriminuje lidi a plodí chudobu, ale mechanizace nás přímo vytlačuje z práce, což je třeba si jasně uvědomit a začít tento fakt akceptovat a řešit jeho následky (automatizace/robotizace je správná, ale nezaměstnanost nikoliv). Dnešní maximalizace zisku prohlubuje sociální rozdíly, plýtvá zdroji a oblbuje lidi. Mnohé studie dokazují, že soucit je na škodu podnikání a současné trendy rozhodně nejsou pro lidi, ale jen pro bohaté. Tvrdit, že máme všichni stejné podmínky a každý přece může zbohatnout je do nebe volající lež. Nemáme stejné podmínky a všichni nemohou zbohatnout, protože zbohatnout lze jedině na úkor někoho jiného. Hrajeme šílenou ruletu s životy lidí, s našimi životy. Řešení je několik:

Základní nepodmíněný příjem + jediná daň (spotřební tj. DPH až na konci)

90% lidí na tuto ideu odpoví, že by i tak pracovali (30% méně hodin). 80% lidí však též odpoví, že to nemůže fungovat, protože ti druzí by nepracovali. Jste-li skálopevně přesvědčeni, že je třeba lidi donutit pracovat, pak přeskočte tuto kapitolu či rovnou na ekonomickou reformu Ing. Jiřího Schlimbacha.

dokumentarni.tv (odkaz obsahuje velmi hezké video, doporučuji): Usilovali jsme o to, abychom práci zmechanizovali, abychom člověka osvobodili, a teď si stěžujeme, že nemáme pracovní místa. A nikdo neřekne: Ano, hrome, právě proto jsme posledních 100 let tak těžce pracovali, abychom už takhle pracovat nemuseli! Nepodmíněný základní příjem je sociálně-politický model přerozdělování prostředků, ve kterém naprosto každý občan, nezávisle na své ekonomické situaci či jiných podmínkách, získává rovnocenný základní příjem zajišťující důstojné a kulturní postavení ve společnosti. Spravedlivý podíl bohatství země, na kterou se narodil a kterou sdílí s ostatními spoluobčany. Model též řeší sjednocení daní, jež se nabalují na produkt či službu během dlouhé cesty ke spotřebiteli v jednu komplexní daň uplatňovanou až na konci řetězce.

Součástí reformy je jediná daň - DPH, která společně se základním příjmem tvoří efektivně progresivní daň (bohatí platí více, chudí méně, nejchudší dostávají):

„Dejte mi kontrolu
nad národní měnou
a je mi jedno,
kdo tu vydává
zákony“
Mayer Amschel
Rothschild/Bauer

Náprava peněz (odkaz na video)

Představte si, že Adam má 100 000,- a vloží si je na bankovní účet, David si od banky půjčí 98 000,- (ta si musí nechat alespoň 2% rezervy, tedy 2 000,-) a zaplatí Adamovi, který je opět vloží na bankovní účet. Banka teď může opět půjčit 96 040,- atd. Tímto způsobem může banka rozpůjčovat 5 000 000,- které budou na účtu Adama, ale banka bude mít pouze původních 100 000,-. Když si teď Adam bude chtít vybrat 100 001,- v hotovosti, tak banka zbankrotuje!

(Tento příklad je ilustrativní, v praxi nemůže být tak extrémní, brání mu třeba dohoda o kapitálové přiměřenosti, ale nedávné krachy bank zcela dokazují, že systém kontrol není dostatečný. Faktem zůstává, že banky půjčují půjčené peníze, bez právního nároku na ně - deposita irregulare, které si může majitel kdykoliv vyzvednout.)

Peníze vznikly přirozeným výměnným obchodem. Když má Adam osla a chce chléb, Eva má chléb, ale chce sůl, a Josef chce osla a má sůl, pak Adam vymění osla za sůl a sůl za chléb. Ta komodita, která se použije nejčastěji jako prostředek pro komplexnější výměnu se stává platidlem. To je přirozené.

Platidlem se postupně stalo stříbro (později zlato), které se dalo uschovat v bance, ta vystavila certifikát, se kterým se dalo obchodovat místo stříbra. Nakonec si vlastník certifikátu vybral uschované stříbro. Na bankovkách bývalo přímo napsáno, že držitel je může kdykoliv směnit za stříbro.

Bankéři si však všimli, že peníze se směňují dál a dál a skoro nikdo už si nechodí vybírat zlato/stříbro. A tak vznikl systém částečných rezerv a z bankovek zmizel nápis, že jsou směnitelné za zlato/stříbro.

V moderním elektronickém světě se už 97% virtuálních peněz ani netiskne a reprezentují pouze něčí dluh. Kdybychom všichni naráz splatili své dluhy, pak v oběhu nezůstanou žádné peníze... ale to už se raději podívejte na videa.

Vraťme se však na začátek: peníze jsou prostředkem k obchodu. Co myslíte, že se stane, když odčerpáte peníze ze systému? Doufám, že každému dojde, že by to bylo jako přiškrtit krční tepnu. Bez peněz se buď vrátíme k výměnnému obchodu, nebo si začneme věci darovat. To druhé by mohlo fungovat, ale pro zatím si peníze ještě nechme, měli bychom však zajistit, aby jich byl dostatek a nebyl tedy bržděn obchod.

Jiné systémy peněz

Odpracované hodiny: Zkuste si představit, že místo peněz bychom používali certifikáty (či kredity v elektronické formě) o odpracovaných hodinách pro společnost či pro komunitu či v určité profesi (dle profese může být nastaven jiný koeficient). Za své hodiny by měl pak člověk nárok získat práci někoho jiného. (Takto funguje např. Fureai kippu či RiverHOURS - odkazy v angličtině, nápis na bankovkách říká: jeden v druhého věříme, což je nejspíše parafráze na "V Boha věříme" na dolarových bankovkách.)

Kredit-debet (vzájemný kredit): Když pro Vás něco vykonám, já mám tedy kredit a Vy debet, součet je nula, žádný úrok. Jako prodávající poskytnu výrobek či službu, kterou potřebujete. Váš debet znamená, že něco dlužíte komunitě a komunita dluží něco mně. (v angličtině: Fourth Corner Exchange, Wikipedia)

LETS (Local Exchange Trading Systems): Existují různé systémy lokálního obchodu / měny. Zde naleznete vysvětlení a historické prameny, zde takové jak na to a zde příjemný úvod s několika odpovědmi. Mnohé fungují spíše jako systém hodnocení dobročinnosti, což může mít velmi příznivý dopad na komunitu / sousedské vztahy.

LETS jednotky nemají skutečnou finanční hodnotu a ve většině skupin nejsou volně směnitelnou měnou. Slouží jen jako způsob zaznamenávání závazků členů vůči komunitě nebo naopak.

Občanské sdružení: Reforma společnosti (bulletin, dokument)

Dne 22.1. 2012 jsem zanechal studia této reformy. Líbí se mi myšlenky v pozadí, některé regulační mechanismy ale hlavně zájem řešit dnešní problémy. Mám k reformě své výhrady, ale myslím, že zavedení SES by bylo přínosem (klady převáží nedostatky). Snad to ještě vybrousí, budu se těšit ;)

13 BEZ (z bulletinu): Bez ekonomických krizí, nezaměstnanosti, státního dluhu, úroků a spekulací, korupce a nouze, růstu (spotřeby) a eura, cizích finančních zrdojů, prodlužování odchodu do penze, nedostatku času na sebe a blízké, senátu, složitého daňového systému, lobbingu a vlezlé reklamy a bez nedostatku financí.

Z dokumentu: Financování v SES (Schlimbachův Ekonomický Systém) se děje průběžně. To znamená, že ze státního účtu se emituje do oběhu, přesně tolik NPP (Nárok na peněžní plnění), kolik je v daném reálném čase potřeba. Je třeba si uvědomit, že SES je reálná ekonomika, bez finančních spekulací, což znamená, že peníze jsou potřeba pouze a jen v moment uskutečnění konkrétní transakce mezi účastníky transakce (občané, subjekty společnosti).

Peníze prostřednictvím využití NPP zcela volně cirkulují v systému a nikdo nemůže znemožnit jinému přístup k nim. To znamená, že peníze není možné v SES žádným způsobem znehodnotit, odvést za hranice nebo jiným způsobem zablokovat v jejich cirkulaci. Rychlost cirkulace peněz v systému je potom závislá jedině od konkrétního počtu konkrétních transakcí v reálném čase. To znamená, že se občané nepřizpůsobují systému (jak je tomu dnes), ale systém se přizpůsobuje svobodné vůli občanů a subjektů společnosti.
...během diskuze jsme došli až k tomuto příkladu/vysvětlení NPP: Já mám nárok a když jej chci směnit za komoditu, tak si virtuálně půjčím Koruny, kterými zaplatím za zboží a nový majitel Korun je okamžitě vrátí a zůstane mu nárok.

Stop oblbování

(toto býval první odstavec, protože to mi vadí nejvíce)

Přijde mi naprosto neuvěřitelné, že nejen tolerujeme ale přímo vyžadujeme a dokonce i vyučujeme jak lidmi manipulovat. Neměl by mít každý kupující právo vědět co a za jakých podmínek kupuje? Neměl by mít každý prodávající povinnost kupujícího pravdivě seznámit se stavem věcí? Každodenní skutečností však je, že nejlépe se vydělává na lidské neznalosti a blbosti. A my tomu ještě říkáme svoboda. Neměli by se naši politici soustředit na omezení a trestání oblbování?

Nechť je každá smlouva i každý zákon nejprve popsán srozumitelnou lidštinou vyjadřující záměr/účel a teprve pak následují rozvleklé definice pojmů. A co takhle rovnou trestat všechny ty pojišťováky a poradce, pokud vás řádně neseznámí s obsahem celé smlouvy?

Nechť každá smlouva o půjčce obsahuje zapůjčenou částku a celkovou vracenou částku (v případě dodržení podmínek) a k té se musí půjčující extra podepsat.

Nechť je za smlouvu považován jen a pouze dokument, který má uprostřed prvního řádku každého listu jen a pouze slovo SMLOUVA velkými písmeny a žádné jiné slovo v celém dokumentu není větším písmem. Už žádné faktury které se změní ve smlouvu jejich zaplacením!

Nechť každý extra placený hovor (předčíslí 90) začíná upozorněním o zpoplatnění pravdivě informující volajícího a toto sdělení trvající nejméně 10 vteřin není zpoplatněno. Nechť si taková volání i SMS (krom charitativních) musí zákazník sám aktivovat (nikoliv je mít automaticky přístupné pouze s možností deaktivace).